Cottage a Vysočina | Plus One Architects

The farmhouse is located in the gently rolling landscape of the Vysočina region. Its construction began around 1820 and was completed towards the end of the 19th century. The cottage faces the access road with a stone wall and wooden barn gates. Behind it stands the house, positioned at the edge of the plot with views of the adjacent forest. The investor’s family purchased the property in 1993 and gradually began restoring the exterior themselves. In 2020, the interior of the ground floor was renovated. The owners subsequently commissioned Plus One Architects to undertake the conversion of the upper floor, which offers a generous usable area.

The brief was to create a cosy and relaxing setting for extended family and guests, with sufficient privacy both internally and in relation to the surrounding landscape. The design references the lower floor only through selected materials—solid spruce wood and the exposed original stone wall—while establishing a distinct character upstairs. Dark shades and raw materials in the private part of the attic are atypical for a traditional Czech cottage interior; however, they were instrumental in achieving the intended atmosphere. Combined with carefully designed lighting, the space reduces visual distractions and supports both focus and rest. Here, darkness is not an effect but a tool for calm.

Spatial modifications included interventions in the roof structure, expanding the usable floor area. The floor level was raised with a timber build-up to unify the heights across the plan, necessitating a new staircase from the lower level. “The attic alterations allowed us to insert new windows into the original openings in the stone wall and bring daylight deep into the layout. Light enters the space more indirectly, reinforcing the calm atmosphere,” explains architect Kateřina Průchová. As a result of the raised floor, the windows are partially recessed in relation to the interior floor level, revealing only their upper frames from inside. Added shutters allow for gentle regulation of privacy, security, and the degree of connection to the surrounding landscape.

The interior is divided both spatially and atmospherically into two zones. The private area comprises a bedroom and dressing space in dark tones. The guest rooms, conceived in a hotel-like format, are lighter and more restrained. The zones are connected by a central social space with a bar, seating area, and workspace. Near the staircase are a shared bathroom and toilet. Summer comfort is ensured by air-conditioning units, while in winter, heat retention is supported by radiators, upgraded door and window seals, and a sliding partition at the staircase separating the two floors.

The dominant material is black solid granite, used in the bathroom and as a bar table that transitions seamlessly into the worktop beneath the sloped roof. The original stone wall remains an exposed feature of the interior. Craftsmanship is evident, for example, in the sliding door at the staircase, whose edge follows the uneven surface of the stone wall. A steel pole placed in the centre of the social space allows a rotating television to be suspended on a custom hook, as requested by the investor. The attic atmosphere is further shaped by indirect lighting—a combination of lamps, reflected light, and integrated LED strips enabling adjustments in both intensity and character.

A key advantage of the project was the family’s deep knowledge of the house, which helped refine both the scope of interventions and their execution. “From the beginning, the owners knew they did not want to rush the renovation. It was important for them to approach it thoughtfully and with quality, even if it took longer,” says the project’s author, architect Petra Ciencialová. Construction and craft work were carried out by local artisans, whose skill and accessibility proved essential to the gradual transformation.

The renovation did not result in a radical change, but rather became another layer in the house’s ongoing evolution. Today, the attic offers space for gathering as well as solitude—a calm retreat that works with darkness, materiality, and light as instruments of concentration and relaxation.

[CZ]

Statek se nachází v mírně kopcovité krajině Vysočiny. Jeho stavba začala kolem roku 1820 a dokončena byla na konci 19. století. Dnešní chalupa čelí příjezdové silnici kamennou zdí s dřevěnými vraty do stodoly. Za ní se ukrývá objekt situovaný na okraji pozemku s výhledem do přilehlého lesa. Rodina investora nemovitost koupila v roce 1993 a postupně začala vlastními silami zvelebovat exteriér domu. V roce 2020 proběhla rekonstrukce interiéru prvního patra. Majitelé následně oslovili ateliér Plus One Architects, aby se ujal přestavby druhého patra s rozsáhlou užitnou plochou.

Zadáním bylo vytvořit útulné a relaxační zázemí pro širší rodinu a přátele, s dostatkem soukromí uvnitř i vůči okolní přírodě. Návrh navazuje na spodní patro pouze vybranými materiály – masivním smrkovým dřevem a prací s původní kamennou zdí. Horní patro ovšem vytváří vlastní charakter. Tmavé odstíny a syrové materiály v soukromé části podkroví působí na běžnou chalupu atypicky, ale právě díky nim vznikla požadovaná atmosféra. V kombinaci s cíleně navrženým osvětlením prostor omezuje množství rušivých podnětů a podporuje soustředění i odpočinek. Tma zde není efektem, ale prostředkem ke zklidnění.

Dispoziční změny zahrnovaly zásahy do konstrukce krovu, které rozšířily užitnou plochu. Podlaha se zvýšila dřevěným podbitím tak, aby se sjednotila výšková úroveň, což si vyžádalo i nové schodiště ze spodního patra. „Úpravy podkroví nám umožnily osadit původní otvory v kamenné stěně novými okny a přivést denní světlo hluboko do dispozice. Světlo tak vstupuje do prostoru spíše nepřímo a podporuje klidnou atmosféru,“ říká architektka Kateřina Průchová. Zvýšením podlahy jsou okna vůči zemi částečně zapuštěná a v místnosti jsou vidět pouze horní rámy. Doplněnými okenicemi lze citlivě regulovat soukromí, pocit bezpečí i míru propojení s okolní krajinou.

Interiér je rozdělen dispozičně i náladou na dvě části. Soukromou zónu tvoří ložnice a šatna v tmavých odstínech. Pokoje pro hosty v hotelovém formátu jsou naopak světlejší a střídmější. Obě zóny propojuje centrální společenská místnost s barem, sezením a pracovním koutem. Poblíž schodiště se nachází společná koupelna a toaleta. Komfort zajišťují klimatizační jednotky pro letní období, zatímco v zimě pomáhá udržet teplo kromě radiátorů také nové těsnění dveří i oken a posuvná stěna na schodišti oddělující první patro.

Dominantním materiálem je černá masivní žula, použitá v koupelně nebo jako barový stůl. Ten plynule přechází do pracovní desky až ke zkosené střeše. Původní kamenná stěna zůstává přiznaným prvkem interiéru. Detail zpracování je patrný například u posuvných dveří na schodišti, jejichž hrana kopíruje nerovný povrch kamenné stěny. Tyč umístěná uprostřed společenské místnosti umožňuje zavěšení otočné televize na speciálním háku, podle požadavku investora. Atmosféru podkroví dotváří nepřímé osvětlení – kombinace lamp, odrazů a integrovaných LED pásků umožňuje měnit intenzitu i charakter světla.

Výhodou realizace byla hluboká znalost domu samotnou rodinou investora, která pomohla zpřesnit možnosti zásahů i samotné provedení. „Majitelé od začátku věděli, že nechtějí rekonstrukci uspěchat. Důležité pro ně bylo udělat ji promyšleně a kvalitně, i kdyby to mělo trvat déle,“ říká autorka návrhu architektka Petra Ciencialová. Na stavebních i řemeslných pracích se podíleli lokální řemeslníci, jejichž zručnost a přístupnost byla pro postupnou transformaci zásadní.

Rekonstrukce tak nevznikla jako radikální proměna, ale jako další vrstva v postupném vývoji domu. Podkroví dnes nabízí prostor pro setkávání i samotu – klidné zázemí, které pracuje s tmou, materiálem a světlem jako s nástroji soustředění a relaxace.

Photography: Radek Šrettr Úlehla